Rodeo v Mareebě

Po včerejší pařbě jsme si ráno trošku pospali. Po snídani jsem se usadil na internetu a rozesílal poslední majlíky před dlouhou zítřejší cestou. Kuře se Smejkim mezitím začali balit na zítřek a tak jsem se k nim posléze přidal.

Měl jsem také vracet kolo, ale bohužel už jako standardně pršelo a mě se moc nechtělo jet do centra na kole bez blatníků. David se mi ale nabídl, že mě s kolem odveze zítra, pokud to půjde vrátit dopoledne. Zavolal jsem tedy do půjčovny a ověřil, že kolo vrátit půjde.

Když jsme dobalili, bylo už skoro poledne a David s Fran zatím připravili grilovačku – oběd. Měli jsme zbytky ze čtvrtka, protože jsme ani vše nesnědli. Po obědě jsme naskočili do velkého auta pro sedm lidí, které David s Fran vypůjčili do Franiných rodičů, a vyrazili do Mareeby. Tam se totiž dnes v podvečer koná rodeo a celé daleké široké okolí se tam sjíždí. Je to tu totiž velká kulturní akce a je možné potkat sousedy, které jinak celý rok člověk nevidí (i když bydlí hned vedle, pouhých 600km daleko 🙂 ).

Vyrazili jsme po dálnici směrem na jih přes město Innisfall a David s Fran nám ukazovali zničené lesy a domy po letošním cyklónu. Stromy byly poničené docela brutálně, střechy na domech byly dočasně nahrazené igelitovou plachtou, někde dosud chyběly.

Cestou do Mareeby jsme se stavili na Diary Milk farm (mléčné farmě), kde dělají dobré cukroví a jogurty. Bohužel jsme přijeli pozdě a měli už zavřeno. Paní nám mohla prodat pouze jogurty nebo sýry. Také jsme dostali vzorky na ochutnávku. Potom jsme si každý koupili na cestu jeden jogurt. Byly s různou příchutí a tak jsme navzájem ochutnávali za jízdy mezi sebou.

Další zastávka byla v Yungabuře, kde jsme se chtěli stavit v kavárně, ve které jsme byli s Kuřetem, Smejkim a Kukinem, když jsme tu byli na výletě. Bohužel měla už také zavřeno a tak jsme jeli přímo do Mareeby na rodeo.

Před areálem už bylo plno aut a parkoviště bylo skoro plné. Rodeo je totiž několikadenní akce a lidé tam většinou i kempují. Je to něco jako pouť u nás. Jsou tam houpačky, různá nafukovací skákadla, kupa stánků a další atrakce převážně pro děti. Také jsem si všiml, že tam měl téměř každý mimo nás klobouk a tvářil se kovbojsky. Já ve svých sandálkách a čepičce s fotákem jsem vypadal spíše turisticky 🙂 .

V jednom stánku jsem si zakoupil Chiko roll, což má být jakási zdejší specialita. Kuře se Smejkim o tom slyšeli ve škole a ptali se na názor Fran. Ta říkala, že je to odporné. Jelihož jsem blbě rozuměl, myslel jsem, že je to kuřecí rolka. Když jsem pak dostal jakousi rolku plnou zelí nebo co to bylo, trošku jsem dostal strach. Ale nebylo to tak hrozné, jedl jsem už i horší 🙂 .

Potom jsme viděli takový ten trenažér na rodeo. Malý kluk se snažil co mohl a docela mu to šlo. Stejně ho ale nakonec ta bestie shodila 🙂 . To už byl nejvyšší čas vydat se hledat místo na tribuně. Stejně jsme nakonec místa pohromadě najít nemohli a tak jsme se roztrhali. David s Fran šli sami, Kuře se Smejkim si taky místo našli a já jsem se prodral až na vršek tribuny, Kukin zůstal uprostřed. Byli jsme domluveni, že po skončení se sejdeme u auta.

Show začala asi v 6 hodin a já si naivně myslel, že to bude tak hodinku. Divně jsem koukal na lidi, kteří byli zahaleni v dece a smál jsem se "Australanům", protože my "Irové" zvyklí na zimu jsme tam v těch 30 stupních seděli v kraťasech. Ovšem za pár hodin bylo docela zima a pak jsem jim tu deku docela záviděl. Navíc mě z tvrdých prken tribuny pěkně bolel zadek.

Show začala předváděním skoků na motorce. Byli tam dva závodníci a předváděli různé akrobatické kousky ve vzduchu, jako třeba přehazování nohou, pouštění řidítek, uvolnění nohou tak, že vláli za motorkou ve vzduchu a jiné.

Asi po půl hodině tato část skončila a nastoupil průvod aut a koní s vlajkami. Také nám byli představeni účastníci dnešního rodea, tým z Nového Jižního Walesu a z Queenslandu. Když průvod skončil, začaly proslovy různých hlavounů, které byly velice nudné a trvaly asi 20 minut. Bylo to na téma "jistota a prosperita našeho národa".

Pak se přihnal klaun a ukazoval cvičeného psa na provázku. Byl docela dobrej 🙂 . Pak také začal roztleskávat publikum a to už byly rozmístěné barely pro první část soutěže. Tou byl závod koní v obíhání sudů. Kůň s jezdcem musel oběhnout tři sudy a zaběhnout zpět na start. Měřil se čas. Za každý závod se získavaly body, které se na konci show sečetly.

Další část bylo rodeo na koních a poté na malých býcích, kdy vypustili kovboje a on se měl udržet co nejdéle v sedle. Občas se stalo, že býka zkrotili a seskočili sami, občas je museli sundat další kovbojové na koních. Býci byli poté zaháněni do další ohrady.

Následující část bylo chytání malého býka. Býk byl vypuštěn a zároveň byli vypuštěni dva kovbojové. Cílem bylo dostat býka mezi koně a potom jeden kovboj musel skočit na býka a za rohy mu položit hlavu na zem. Tím dostal na zem i tělo. Občas to bylo docela drsné, občas kovboj býka minul a skočil jen tak na zem. Také býkům se poté do ohrady nechtělo a jeden býk pobíhal v hlavní ohradě asi 15 minut, než se kovbojům podařilo ho zahnat. Několikrát totiž otevřeli další ohradu a tento býk si to namířil zpět do hlavní ohrady a vzal s sebou další býky. Byla to docela sranda.

Poslední a závěrečná část bylo rodeo na velkých býcích. To už bylo docela nebezpečné, protože býk se hned po osvobození vrhal na svého trýznitele a kovbojové museli opravdu rychle utíkat. Také měli trošku problém se zaháněním těchto býků zpět do ohrad. Navíc tam vždy postavili slaměnout figurínu, aby býk po osvobození mohl něco porazit a uklidnil se 🙂 .

Tímto rodeo skončilo a my se vydali k autu. Když jsme nalezli do auta a vydali se zpět do Cairns, volala mi maminka aby mi dopředu popřála k budoucím 26. narozeninám. Budu totiž tou dobou mimo civilizaci.

Doma jsme najednou všichni chtěli na počítač a tak jsme se dohodli na směnách přes celou noc. Začal Smejki, po něm Kuře a já šel spát. Kuře mě vzbudilo o půl třetí a vydržel jsem dopisovat deníček až do sedmi do rána. Pak jsem si šel na chvíli schrupnout.