Naše cesta do Irska
Kategorie
Archív
Kalendář
<-říjen 2005
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31
RSS, Text a Atom verze
Počítadlo
[CNW:Counter]
O weblogu

Weblog je generován offline editorem EasyBlog.

čtvrtek 13. 10. 2005

Vzpomínka na Letyna
Autor: Pavlík - 23:48 | [Kategorie: Irsko] | Trvalý odkaz | Komentáře 
K dnešnímu dni je to přesně 7 měsíců, co jsme přijeli do Irska, ale toto není důvod, proč píši tento článek. Hlavní důvod je to, že Letyn opustil přede dvěma dny naše společenství přátel a vrátil se do Čech. Všichni jsme mu záviděli, jet si jen tak domů, na české jídlo, pivo a také za kamarády.

Letyn dostal se v pátek rozloučil s lidmi z Droghedy z práce a v sobotu se přistěhoval k nám. Protože to byl na dlouhou dobu jeho poslední víkend v Dublinu (možná definitivně ?), rozhodli jsme se zajít v sobotu na psí dostihy. Byla to docela švanda, nikdo jsme tomu nerozumněli a když jsme po dvou sázkách všichni vyhráli, vypadalo to snadně. Bohužel jsme potom ale už skoro pořád prohrávali a tak jsme nakonec skončili v mínusu skoro 20 euro (když započítám i 8 euro vstupné a jedno pivko ). Nejlépe na tom byl Palko, ten prodělal jen 10 euro.
Psí dostihy - Shelbourne Greyhound Race park
Vraceli jsme se zpět do města a stavili jsme se na něco k jídlu v jednom fast foodu. Potom jsme se rozhodli vyrazit do nějakého nočního klubu a tak jsme začali procházet Dublin a pátrat po něčem vhodném. Vydali jsme se do George street, kterou mi doporučil Aodan z práce (už to je ale 3 měsíce, co jsme se o tom bavili) a začali jsme pěkně od kraje. Tam byl gay klub. Aodan mi tenkrát říkal, že tam najdu spoustu přátel . Nechtěli jsme tam jít, ale přešli jsme silnici, abychom se podívali alespoň zvenku. Dostal nás ale okolo jdoucí chlap v mírně podnapilém stavu, který říkal, že to je přesně pro nás a že tam poznáme kupu lidí . Ten klub ale vypadal zavřeně.
Vydali jsme se tedy dále a hned další klub byl Červený drak. Tam jsme tedy vešli a byli jsme překvapeni vysokou koncentrací mužů. Když jsme se prodrali dále dovnitř, náhle jsme uviděli jak se tam dva "hošani" líbou. To mě s Ondrou dostalo a otočili jsme se, že půjdeme pryč. Letyn ale pořád tvrdil, že je to tu dobrý a že pár holek viděl a taky že chce pivo . Stejně jsme ale nakonec odtamtud utekli.
Šli jsme dále ulicí a narazili jsme na ještě hodně klubů (včetně velikého The Village), ale protože bylo už po půlnoci, všude chtěli vstupné alespoň 9 euro a také tam byli velikánské fronty. Nejprve se nám nechtělo čekat a tak jsme zkoušeli najít něco bez fronty, potom už se nám (mimo mě ) nechtělo platit vstupné 10 euro. Nakonec jsme tedy šli domů
Přesvědčování Palka (ten ležel na vedlejší pohovce)
V neděli jsme všichni společně vyrazili sportovat. 2 hodiny nám trvalo, než jsme přemluvili Palka, aby šel taky. Šli jsme do Markijevičova centra, což je kousek od mé práce a už jsem tam byl párkrát ráno před prací plavat. Palko s Letynem šli jen plavat, Ondru jsem ukecal na posilování. Byla to docela makačka a ruce mě pak bolely ještě 3 dny. Nakonec jsme se sešli všichni na plavání. Zbytek dne jsme strávili vařením a povídáním.
Povídání a bordel
Poslední den svého pobytu chtěl Letyn jít do hospody s živou hudbou a tak jsme vyrazili do stejné hospody, kde jsme se před několika měsíci loučili s Liborem. Tentokrát to ale stálo za to, protože nějací starší lidé (asi tak 50-60) tam dokonce zpívali a tancovali nějakého Irského dupáka. A musím uznat, že jim to šlo docela dobře. Nestačili jsme valit bulvy .
V úterý ráno se Letyn zabalil, rozloučil se s Ondrou a s Palkem a šli jsme spolu k autobusu na O'Connell street. Mám to skoro při cestě do práce a tak jsem mu alespoň pomohl s věcmi. Cestou jsme povídali o Čechách. O půlhodiny déle jsme se rozloučili, Letyn nastoupil do autobusu a už jsme ho více neviděli. Pravděpodobně asi odjel . Zbyly nám tu po něm jen pantofle, tepláky a neumyté nádobí (jako obvykle).
Naše společenství přátel se nám zmenšilo o jednoho zakládajícího člena. Už se nám tu nikdo nebude válet o víkendu na gauči a já už se nemám s kým tak dobře hádat - Ondra s Palkem nedosahují Letynových kvalit .
Doufáme ale, že Letyna v Irsku ještě někdy uvidíme, bude totiž pokračovat v práci pro svoji Irskou firmu i z České Republiky a měl by do Irska jezdit každé 3 mesíce. Uvidíme, jestli to vyjde.
Zakládající členové Irského společenství

A co nového u nás? Palko stále hledá práci a stále mu nikdo neodepisuje. Měl několik pohovorů v angenturách, ale to jsou pohovory stylu pokecáme, pošleme a ozveme se, kterým já moc nevěřím. V pátek jsme proto byli s Palkem a s Ondrou v mé staré hospodě a ptal jsem se tam Noela na práci pro Palka. Noel řekl, že má Palko přijít ve středu, že prý tam bude Noel majitel. Bylo super zase po dlouhé době vidět všechny známé tváře z hospody, Sandy, Briana, všechny Noely a také ostatní číňany . Dostali jsme také 3 piva zadarmo, to jsem měl ze staré známosti. Pobyli jsme tam docela dlouho, a proto jsme šli zpět domů pěšky.
Palko byl včera znovu v mé staré hospodě a dostal tam mou starou práci. Dokonce mu tam říkali, jak jsem byl dobrý a že mě má pozdravovat. Palko bohužel zapomněl, s kým to mluvil. Každopádně začíná pracovat tento týden v pátek večer, a dále pak v sobotu večer a v neděli odpoledne (asi jim na ty směny někdo - já - schází ).
Co se týče mé práce, chodím pořád na nějaké jednání a příští středu mě čeká má první veřejná prezentace na ministerstvu komunikací. Začínám z toho mít trochu obavy, protože tam bude okolo 10 lidí a původně tam měli být pouze tři. Sám jsem na to velmi zvědav. Prezentaci v angličtině jsem opravdu ještě nezkoušel.
A Ondra? Abych pravdu řekl, ani nevím. Ten jen chodí do práce, říká, že se mu tam moc nechce a moc o ní nemluví, alespoň ne se mnou. Mluvili jsme totiž poslední 3 týdny doma anglicky a Ondra nechtěl nikdy moc mluvit. Palko byl také takový zamlklý, jen já jsem povídal pořád a stále (skoro stejně jako v češtině ). Angličtinu jsme zrušili jen na minulý víkend, kvůli Letynovi. Teď už mluvíme znovu pouze anglicky a doufám, že to vydrží až do vánoc.

V neděli jsme se také rozhodli, že se vydáme do Londýna. Už jsme totiž dlouho nikde nebyli a Londýn jsme chtěli vždycky všichni vidět. Navíc je tam zrovna (už asi rok) Saltánek, můj kamarád z Aikida a tak plánujeme také návštěvu. Letenky jsme zamluvili na sobotu brzo ráno a návrat je v neděli pozdě v noci. Podařilo se nám sehnat rozumnou cenu až začátkem prosince, ale stojí to pouze 80 euro na osobu, což je dobrá cena.
Navíc možná pojedeme autem na 3 denní výlet do county Kerry - jihozápad Irska - koncem tohoto měsíce, je tu totiž další státní svátek - Halloween.
A ti co zůstali

Předchozí: Další velké zhodnocení naší výpravy
Následující: Nový fotodeníček

Copyright © Pavel, Ondra a Letyn, Všechna práva vyhrazena ®
Stránky jsou tvořeny podle kritérií XHTML 1.0 Strict a jsou CSS validní.