neděle 17. 4. 2005
Vaření číny
Protože je dneska neděle a nejeli jsme na žádný výlet, mohli jsme se trošku vyspat. Ondra se hned po ránu rozhodl pro praní, protože prý už neměl trička. Vysypal opět na podlahu všechny svoje ponožky a jiné prádlo a pokojem se linul příšerný smrad, což mě dokonce probudilo
. Bylo už skoro 10 hodin a já jsem chtěl vařit dneska čínu podle receptu od maminky. Nejdříve bylo ovšem potřeba dojet na nákup.
Posnídali jsme, Ondra si napsal jeden mailík (trvalo mu to asi hodinu
) a vyrazili jsme spolu do Tesca na velký nákup. Letyn mezitím doma dopisoval fotky a hledal si cestu na svůj zítřejší pohovor. V Tescu jsem hledal kupu koření, které jsem na čínu potřeboval, ale protože bylo hodně drahé (€2 za malou skleničku s něčím), rozhodl jsem se koupit raději omáčku na kuřecí maso, která stála pouze €1,15. Pak jsme ještě nakoupili kupu jiných dobrot, celkem za €80 a jeli jsme zpět domů.
Tady začalo velké vaření. Ondra si chtěl dělat řízky, ale protože nenašel strouhánku, rozhodl se maso pouze okořenit a osmažit na pánvičce. Nejdřív ho chtěl ovšem naklepat a protože nemáme paličku, rozhodl se to klepat klouby ruky. Vzal si tedy talíř, položil na něj maso a lehce to několikrát poťukal klouby. S Letynem jsme mu říkali, že do toho musí pořádně bušit a tak si nakonec vzal pouze prkénko a začal do toho brutálně tlouct pěstí. Lepší to o moc nebylo
. Pak si k tomu uvařil brambory a asi za hoďku měl baštu na stole.
Já jsem mezitím začal vařit čínu. Nakrájel jsem kuřecí maso na kousky, Letyn nakrájel cibuli a zalili jsme to omáčkou (rozmíchanou ve vodě). Pak jsem to hodinu a půl dusil na plotně v hrnci. Mezitím jsme s Ondrou začali míchat těsto na bábovku. A protože Ondra začal jíst, musel jsem ji dodělat sám. Tentokrát jsme dali 1,5x tolik těsta, protože se na ni všichni těšili.
Když byla bábovka v troubě, začal jsem vařit rýži. Tak jsem si ji sypal do vody, až jsem zjistil, že je polovina z kilového balení ve vodě. To bude rýže, říkal jsem si
. Propláchl jsem ji ve vodě a pak jsem ji začal vařit. Mezitím jsem ještě stihl dát rozhřát čokoládu na potření naší bábovky. Trošku jsem nestíhal. Tři hrnce na plotně, bábovka v troubě a všechno to hlídat, prostě fofr
.
Asi po 12 minutách byla rýže a maso hotové a tak jsem houknul na Letyna, který si nahoře četl, ať jde jíst. Jídlo vypadalo opravdu báječně. Čína to sice nebyla, ale napráskli jsme se a ještě nám jedna porce zbyla. Bylo to lepší než jen standardní pečené kuře s bramborem
.
Protože jsme s Letynem jedli, rozhodl se Ondra dodělat bábovku. Vyndal ji tedy z trouby a chtěl to jít potírat čokoládou. Jenže ta už za tu dobu trošku ztuhla. Ondra si to ale nenechal vysvětlit a chtěl do ní nejdříve přilévat olej, aby se to dalo mazat. To jsem mu nedovolil. Tak nakonec vymyslel tuk a mléko. Mléko se nechytlo, tak ho zase vylil a tuk udělal naši polevu ještě hustší. Laboroval s tím asi 10 minut, takže jsem se mezitím stihl najít a šel jsem to raději rozetřít nebo by do toho Ondra ten olej opravdu nalil.
Nakonec ale bábovka vypadala velice dobře a po ochutnání byla ještě lepší, než ta minulý týden. Provedli jsme totiž nějaké změny v receptu a sehnali jsme kakao (posledně jsme používali granko).
Večer jsme tu střídavě koukali na televizi a psali emaily. S Ondrou jsme v mezičase uklidili po měsíci náš pokojíček a Ondra umyl záchod a koupelnu. Já musím zítra ještě vyluxovat. Ondra se pak rozhodl jít hledat jazykové školy a přišel s nápadem, že každý den po práci bude chodit ještě na 3 hodiny do jazykovky. To jsme mu s Letynem vymluvili, že je to blbost a že se z toho zblázní. Nakonec to taky uznal a rozhodl se chodit jen 2x týdně na 2 hodiny.
Teď už je po půlnoci a já konečně dopisuji po dlouhé době deníček. Spát jsem šel asi v jednu.
Fotky z vaření

Posnídali jsme, Ondra si napsal jeden mailík (trvalo mu to asi hodinu

Tady začalo velké vaření. Ondra si chtěl dělat řízky, ale protože nenašel strouhánku, rozhodl se maso pouze okořenit a osmažit na pánvičce. Nejdřív ho chtěl ovšem naklepat a protože nemáme paličku, rozhodl se to klepat klouby ruky. Vzal si tedy talíř, položil na něj maso a lehce to několikrát poťukal klouby. S Letynem jsme mu říkali, že do toho musí pořádně bušit a tak si nakonec vzal pouze prkénko a začal do toho brutálně tlouct pěstí. Lepší to o moc nebylo

Já jsem mezitím začal vařit čínu. Nakrájel jsem kuřecí maso na kousky, Letyn nakrájel cibuli a zalili jsme to omáčkou (rozmíchanou ve vodě). Pak jsem to hodinu a půl dusil na plotně v hrnci. Mezitím jsme s Ondrou začali míchat těsto na bábovku. A protože Ondra začal jíst, musel jsem ji dodělat sám. Tentokrát jsme dali 1,5x tolik těsta, protože se na ni všichni těšili.
Když byla bábovka v troubě, začal jsem vařit rýži. Tak jsem si ji sypal do vody, až jsem zjistil, že je polovina z kilového balení ve vodě. To bude rýže, říkal jsem si


Asi po 12 minutách byla rýže a maso hotové a tak jsem houknul na Letyna, který si nahoře četl, ať jde jíst. Jídlo vypadalo opravdu báječně. Čína to sice nebyla, ale napráskli jsme se a ještě nám jedna porce zbyla. Bylo to lepší než jen standardní pečené kuře s bramborem

Protože jsme s Letynem jedli, rozhodl se Ondra dodělat bábovku. Vyndal ji tedy z trouby a chtěl to jít potírat čokoládou. Jenže ta už za tu dobu trošku ztuhla. Ondra si to ale nenechal vysvětlit a chtěl do ní nejdříve přilévat olej, aby se to dalo mazat. To jsem mu nedovolil. Tak nakonec vymyslel tuk a mléko. Mléko se nechytlo, tak ho zase vylil a tuk udělal naši polevu ještě hustší. Laboroval s tím asi 10 minut, takže jsem se mezitím stihl najít a šel jsem to raději rozetřít nebo by do toho Ondra ten olej opravdu nalil.
Nakonec ale bábovka vypadala velice dobře a po ochutnání byla ještě lepší, než ta minulý týden. Provedli jsme totiž nějaké změny v receptu a sehnali jsme kakao (posledně jsme používali granko).
Večer jsme tu střídavě koukali na televizi a psali emaily. S Ondrou jsme v mezičase uklidili po měsíci náš pokojíček a Ondra umyl záchod a koupelnu. Já musím zítra ještě vyluxovat. Ondra se pak rozhodl jít hledat jazykové školy a přišel s nápadem, že každý den po práci bude chodit ještě na 3 hodiny do jazykovky. To jsme mu s Letynem vymluvili, že je to blbost a že se z toho zblázní. Nakonec to taky uznal a rozhodl se chodit jen 2x týdně na 2 hodiny.
Teď už je po půlnoci a já konečně dopisuji po dlouhé době deníček. Spát jsem šel asi v jednu.
Fotky z vaření
Předchozí: Výlet do palírny
Následující: Letynův pohovor v Droghedě